Správný odběr vzorku moče
K vyšetření se používá vzorek první ranní moče. Kromě organizačních důvodů jsou i důvody objektivní, proč je tento vzorek nejvýhodnější:
· během noci při nepřijímání tekutin se moč dostatečně koncentruje v močovém měchýři a patologické hodnoty jsou tedy nejvýraznější.
· během dne se příjmem potravy moč alkalizuje, ranní moč bývá nejkyselejší. Její vlastnosti mohou být také významně ovlivněny terapií, zvláště diuretiky. V první ranní moči je tedy menší pravděpodobnost lýzy elementů a falešné negativity v případě dysmorfních erytrocytů. Močové proteiny a uráty jsou méně rozpustné a proto je hodnocení zejména válců a krystalů kyseliny močové zatíženo menší chybou.
· Kultivace moče s bakteriemi během nočního období umožní pozitivitu při detekci nitritů – markeru bakteriurie.
Příprava pacienta
Příjem tekutin nemá být během noci nadměrný a pacient má být poučen o nutnosti omytí genitálií vodou (zejména pro možnou falešnou pozitivitu bakteriurie). Použije se vzorek ze středního proudu moči. Obě pravidla platí zvláště u žen, kdy je nutné vyšetření pochopitelně provést mimo období menstruace.
Pomůcky k provedení odběru
Zásadně se vyhýbáme katetrizaci močového měchýře, pokud není nutno zavést močový katetr z jiných závažných důvodů.
Při retenci, ale i za jiných okolností - např. při nutnosti přesného kultivačního vyšetření - je stále nedostatečně využívána suprapubická punkce, která je z hlediska zanesení exogenní uroinfekce prakticky bezriziková. Někdy se používá metoda tří odběrů z jedné mikce (metoda 3 sklenic - erytrocyty, leukocyty), ve speciálních případech odběr po masáži prostaty (leukocyty). První ranní vzorek o objemu minimálně 20 ml se odebere do dezinfikované, následně dobře vypláchnuté a vysušené nádobky. K odběru, transportu, ale také k dalšímu zpracování, je vhodné použít plastikové kalibrované zkumavky se žlutou zátkou.
Adjustace, transport a skladování
Konzervační činidla při základním vyšetření moči zásadně nepoužíváme. Ani v případě nutnosti sběru moči
pro kvantitativní vyšetření nebyl zjištěn univerzální konzervační prostředek, který by neovlivňoval stanovení některého analytu. Navíc nelze po přidání stabilizačního činidla moč makroskopicky hodnotit. Přísnější doporučení pro odběr vzorku uvádějí nutnost vymočení pacienta přímo v laboratoři nebo ordinaci. Interval od vymočení do zpracování vzorku má být dle možností do 1 hodiny, maximálně 2 hodiny, což ovšem nebývá často ze strany pacienta dodrženo. Delší stání materiálu vede k možnosti ovlivnění výsledku chemického vyšetření (zejména pH, osmolality, nitritů) i morfologického vyšetření (rozpad elementů).
Výjimkou z odběru vzorku první ranní moče je stanovení glykosurie v postprandiální moči u diabetiků, kde má vyšetření větší informativní hodnotu o stavu kompenzace cukrovky než vyšetření první ranní moče.
Vyšetření močového sedimentu je nutné věnovat pozornost z hlediska dodržování základních podmínek preanalytické fáze: vyšetřuje se ranní vzorek moče, po očistě genitálií, střední proud, musí se zabránit sekundární kontaminaci vzorku, používat se musí jen doporučené jednorázové zkumavky, moč se nesmí skladovat, je nutné ji transportovat do laboratoře do 30 minut od odběru, při skladování při 4 °C je možná analýza do dvou hodin.
Sběr moče (obvykle za 24 hodin) vyžaduje srozumitelné poučení pacienta. Poučení je k dispozici v tištěné formě na OKBH. Nejčastější chybou je, že před zahájením sběrného období není močový měchýřvyprázdněn mimo sběrnou nádobu a/nebo špatné zahájení sběru. Na tento zdroj chyby je nutné pacienta opakovaně a důkladně upozornit!.
Správně se postupuje tak, že se nemocný ráno v (obvykle v 6.00 hodin) vymočí naposledy do záchodu (NIKOLI DO SBĚRNÉ LÁHVE !!) a teprve od této doby bude veškerou další moč (i před stolicí) sbírat do sběrné láhve určené pro tento účel (obvykle z plastu). Po 24 hodinách (tj. další den ráno opět v 6.00) se pacient do sběrné láhve vymočí naposledy.
Chodící nemocné opakovaněupozorňujeme, aby se vymočili před stolicí.
Pokud moč sbírá pacient bez dozoru zdravotnického personálu (ambulantní vyšetření), dodává se do laboratoře celý objem v původní sběrné nádobě.