Antiinfekční imunita

Hodnotí se odpověď imunitních systémů na určité (specifické) antigeny. Hladiny celkových imunoglobulinů (IgG,IgA,IgM) nemusí korelovat s titry specifických protilátek.

-        Pozitivní IgM (specifické) při negativních IgG charakterizuje primární imunitní odpověď

-        Snížení IgM a postupné zvyšování specifických IgG charakterizuje sekundární imunitní odpověď

-        Znovu objevení IgM nebo IgA při současném výskytu IgG nemusí znamenat reaktivaci dané infekce, ale může být důsledkem zapojení specifických paměťových B lymfocytů nejčastěji v důsledku větší antigenní zátěže (tzv. polyklonální aktivace B buněk) nebo v důsledku opakovaného kontaktu s antigenem.

 

-        podezření na infekci ev. reaktivaci infekce

-        hodnocení specifické protilátkové odpovědi na očkování, zejména při reakcích po očkování nebo před očkováním resp. přeočkováním u imunologicky problémových pacientů (autoimunitní onemocnění, imunokomplexové choroby)

-        diagnostika poruch tvorby specifických protilátek u imunodeficientních pacientů

 

 

Promořenost populace přesahuje 90% , normální nález v dospělosti je proto seropozitivita charakterizovaná přítomností IgG protilátek proti antigenům VCA 1a IgG antiEBNA1.

Primoinfekce (většinou v dětském věku či adolescenci) může proběhnout asymptomaticky nebo až s typickým obrazem infekční mononukleosy; serologicky charakterizováno pozitivitou IgM antiVCA, postupným vzestupem IgG antiVCA a pozitivitou IgG antiEA a antiEBNA1 (za několik týdnů až měsíců).

Reaktivace - zásadní rozdíl od primoinfekce spočívá v přítomnosti protilátek IgG antiEBNA1 u většiny pacientů; nález je dále charakterizován vysokou hladinou IgG antiVCA pozitivním IgM antiVCA, pozitivním IgG antiEA.

Metoda: CLIA, Western-blot (specifické vyšetření v případě nejasného nálezu)

 

Při podezření na infekční mononukleosu lze stanovit heterofilní protilátky metodou Paul-Bunnell a jeho modifikacemi případně tzv. IM test (screening). Vyšetření se provádí STATIM.

Při pozitivním nálezu je vyšetření specifických protilátek proti EBV nadbytečné. Negativní nález nevylučuje dg. infekční mononukleosy.

 

 

Promořenost populace je vysoká, primoinfekce probíhá většinou inaparentně. Známé je riziko primoinfekce v prvním trimestru gravidity (malformace plodu).

Akutní infekce je charakterizována přítomností protilátek IgM a vzestupem IgG. Protilátky IgG přetrvávají celoživotně. Velmi vysoké titry IgG protilátek mohou být známkou aktivity infekce i při negativních IgM protilátkách.

-        infekční mononukleosa při negativním sérologickém nálezu EBV (zejména u starších osob)

-        hepatální postižení nejasné etiologie

-        pacienti při léčbě imunosupresí (při vysoké imunosupresi nemusí dojít k sérologické odpovědi)

 

Stanovují se specifické protilátky ve třídách IgM a IgG proti HSV 1 a 2.

Aktivita infekce je charakterizována přítomností IgM, postupným vzestupem IgG, které přetrvávají celoživotně.

Přetrvávání velmi vysokých titrů specifických IgG protilátek může znamenat aktivní infekci i při negativních IgM protilátkách.

-        primární gingivostomatitidy

-        labiální a genitální opary

-        generalizovaná infekce u imunodeficientních pacientů

-        encefalitida

Metoda: CLIA, Western-blot (specifické vyšetření v případě nejasného nálezu)

 

 

 

Přítomnost antistreptolysinu O (ASLO) v séru prokazuje styk pacienta se streptokokem produkujícím streptolysin O.

Hladina ASLO v séru je významně zvýšena zejména u streptokokových infekcí v rekonvalescenci, u revmatiků.

Metoda: turbidimetrie

 

ASTAL (protilátky proti alfa-stafylolyzinu)
        tvorba protilátek proti stafylokokovému toxinu /alfa - stafylolyzinu/, který některé 
        kmeny stafylokoků produkují
        Metoda: aglutinace

 

Stanovení specifických protilátek proti borréliím ve třídách IgM a IgG je zatím nejlepší možností průkazu infekce.

Existuje řada úskalí v interpretaci sérologických nálezů

-        pomalý nástup tvorby protilátek v raném stádiu onemocnění

-        nedostatečná protilátková odpověď u některých pacientů

-        poměrně časté zkřížené reakce (lues, EBV, CMV, autoimunity) a s tím související přítomnost falešně pozitivních nálezů

Opakovaná vyšetření jsou nezbytná (při negativním nálezu opakovat vyšetření po několika týdnech)

-        podezření na Lymskou borreliózu (erythema migrans, lymfadenopatie, neuroborelioza, artritis, jiná orgánová postižení

Metoda: CLIA; Western-blot (specifické vyšetření v případě nejasného nálezu)

[zpět]