Odběr žilní krve

Bezpečnostní aspekty
 
1.      Každý vzorek krve je nutné považovat za potencionálně infekční. Je nutné zabránit zbytečným manipulacím s krví, které by mohly vést ke kontaminaci pokožky odebírající osoby, veškerých zařízení používaných při odběru nebo ke vzniku infekčního aerosolu.
2.      Je nutné zajistit dostupnost lékaře u případných kontaminací při odběru.
3.      U nemocných s poruchami vědomí nebo u malých dětí je nutné zabránit případnému poranění. Je třeba očekávat nenadálé pohyby nebo reakce na vpich. Komplikace se musí ohlásit ošetřujícímu lékaři.
4.      Veškeré manipulace s odběrovými jehlami se musí provádět s maximální opatrností.
5.      Prevence hematomu zahrnuje zejména
-        opatrnost při punkci (proniknutí jehly jen horní žilní stěnou)
-        včasné odstranění turniketu (zejména před odstraněním jehly ze žíly)
-        používání jen velkých povrchových žil
-        aplikaci přiměřeně malého tlaku na místo vpichu při ošetřování rány po odběru
 
 
 
Vybavení odběrového pracoviště
 
Pracoviště pro odběr žilní krve musí být k tomuto účelu náležitě vybaveno.
Jedná se zejména o odběrové křeslo s nastavením pozice pacienta, je-li to nutné, odběrové lůžko. Nezbytným vybavením je kontejner na odkládání použitých jehel a stříkaček z dostatečně pevného materiálu (plast, kov, tuhý karton), opatřený víčkem a příslušně označen („Pozor, materiál s biologickým rizikem!“). Dále musí být na pracovišti základní vybavení k poskytnutí první pomoci a lékařské pomoci při komplikacích.
 
Mezi nezbytné pomůcky pro odběr žilní krve patří:
-        stojánky na zkumavky
-        rukavice
-        odběrové jehly a stříkačky
-        zásadně jednorázové nebo moderní a bezpečné výrobky uzavřeného odběrového systému
-        turnikety (škrtidla) – nutné dezinfikovat nebo v pravidelných intervalech nahrazovat novými
-        antiseptika
-        sterilní gázové čtverce nebo tampony
-        5 cm široký obvaz
-        led nebo pomůcky k ochlazení vzorku
-        náplasti
-        prostředky pro dosažení vasodilatace místa odběru (obvykle teplem)
-        seznam druhů odběrů, prováděných testů a příslušných odběrových prostředků, vhodných objemů a pokynů pro speciální situace
 
 
 
 
Pracovní postup žilního odběru krve
 
1.      Příprava materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměn vzorků.
2.      Kontrola identifikace nemocného dostupným způsobem jak u nemocných schopných spolupráce, tak u nemocných neschopných spolupráce (bezvědomí, děti, psychiatričtí nemocní, cizinci), kde identifikaci verifikuje zdravotnický personál, případně příbuzní pacienta.
3.      Ověření dodržení potřebných dietních omezení před odběrem.
4.      Kontrola dostupnost všech pomůcek potřebných pro odběr.
5.      Seznámení pacienta s postupem odběru.
6.      Zajištění vhodné polohy paže, tj. podložení paže opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti, u ležících nemocných zajištění přiměřené polohy s vyloučením flexe v lokti. Pacient by neměl být násilně probuzen, během odběru by neměl jíst nebo žvýkat.
7.      Kontrola identifikačních údajů na zkumavkách. Bezprostředně před odběrem se musí zkontrolovat kvalita jehly, stříkaček a zkumavek.
8.      Aplikace turniketu, smí však být aplikován maximálně jednu minutu. Opakované použití je možné nejdříve až po dvou minutách. Instrukce nemocného k sevření pěsti, opakované „pumpování“ je nevhodné.
9.      Posouzení kvality žilního systému v loketní jamce, zejména s ohledem na zhojenou popáleninu, stavy po ablaci prsu, hematomy, parenterální terapii (volí se vždy opačná paže), zavedené kanyly.
Málo zřetelné žíly lze zvýraznit například
-        masáží paže od zápěstí k lokti
-        krátkými poklepy ukazovákem na místo odběru
-        aplikaci teplého prostředku (kolem 40°C po dobu 5 minut)
-        spuštěním paže podél okraje postele
Při žilním odběru u dětí mladších dvou let lze odběr provést pouze z povrchové žíly. Vždy je nutné maximálně zabránit poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným pohybem dítěte.
10. Dezinfekce místa vpichu doporučeným prostředkem. Po dezinfekci je nutné kůži nechat oschnout (prevence hemolýzy vzorku, odstranění pocitu pálení v místě vpichu). Po dezinfekci je další palpace místa odběru nepřijatelná!
11. Při použití uzavřeného vakuového systému se nasadí jehla na odběrovou čepičku, palcem ve vzdálenosti 2 – 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce a na opačný konec čepičky se nasadí vakuovaná odběrová zkumavka. Jakmile krev začne proudit do zkumavky, lze odstranit turniket. Pozice jehly v žíle se nesmí změnit. Rychlost natékání krve do odběrové stříkačky signalizuje kvalitu cévního řečiště. U pacientů, kde to kvalita cév umožňuje, je možné nasazení a naplnění další zkumavky. Vytvořené vakuum zajistí dokonalé naplnění zkumavky při dosažení potřebného mísícího poměru krve a protisrážlivého činidla. Jednotlivé odběrové zkumavky s přidanými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převracením. Jehla se ze žíly vyjímá samostatně, tedy až po sejmutí poslední odběrové zkumavky.
12. Při použití jehly a stříkačky se zajistí správná pozice paže, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce, turniket se odstraní bezprostředně po objevení se krve, odebere se potřebné množství krve. Pokud je třeba, použije se další stříkačka. V tomto případě je vhodné podložit jehlu kouskem suché gázy a zabránit jejímu jakémukoliv pohybu v žíle. Krev může jehlou vytékat přímo do zkumavky a nebo ji nasáváme do stříkačky. Rychlý tah pístem vede k mechanické hemolýze a může znesnadnit odběr také tím, že přisaje protilehlou cévní stěnu na ústí injekční jehly.
13. Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu: zkumavka pro hemokultury, zkumavky bez přísad, zkumavky pro hemokoagulaci, ostatní zkumavky s přísadami.
14. Pokud se používají zkumavky s různými přísadami, je vhodné následující pořadí: K3EDTA zkumavky, citrátové zkumavky, heparinové zkumavky, oxalátové a fluoridové zkumavky.
15. Pokud se odebírá pouze krev na vyšetření koagulace (obvykle citrátové zkumavky) odebere se nejprve 5 ml krve (tato krev se nepoužije), a teprve potom lze naplnit zkumavku na hemokoagulační vyšetření. Zabrání se tak kontaminaci vzorku tromboplastinem z místa odběru.
16. Pokud se nepodaří odebrat dostatečné množství krve, může se použít některý z následujících postupů: změní se pozice jehly, použije se jiná vakuovaná zkumavka, uvolní se příliš zatažený turniket. Opakované sondování jehlou je nepříjemné.
17. Nejvhodnější doba pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se ve zkumavce nebo stříkačce objeví krev, včasné uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru. Pacient během odběru a po odběru uvolní svalové napětí paže.
18. Místo vpichu i s jehlou se zakryje gázovým čtvercem. Na gázový čtvereček se jemně zatlačí a pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly. Přitom se dbá, aby nedošlo ke kožnímu poranění pacientovy paže.
19. Po odběru se za normálních okolností očistí místo odběru sterilní gázou a aplikuje se náplasťové nebo gázové zakrytí místa odběru. Pacientovi se doporučí ponechat místo odběru zakryté nejméně 15 minut. Při pokračujícím krvácení z místa odběru se pomocí gázového čtverce a přiměřeného tlaku na místo odběru vyčká zastavení krvácení. Pacientovi se doporučí tento způsob ošetření nejméně 15 min. Při výrazném krvácení se použije tlakový obvaz na místo odběru a informuje se ošetřující lékař.
20. Bezprostředně po odběru je nutné bezpečně zlikvidovat jehly. Jehly se umístí do kontejneru, který nezbytnou součástí vybavení pracoviště. Při všech operacích s jehlami je nutné vyloučit poranění.
21. U některých komponent je nutné vzorek krve bezprostředně ochladit, aby se zpomalily metabolické a jiné procesy ovlivňující koncentraci nebo aktivitu vyšetřovaných komponent (např. amoniak, laktát, parathyrin, osteokalcin).
22. Pacientovi se po odběru povolí příjem potravy, pokud tomu nezabraňují jiné okolnosti. Zvláštní péči je nutno věnovat například diabetikům léčeným inzulinem (včetně možnosti aplikace dávky a požití snídaně).

23. Čas odběru krve (datum, hodina a minuta) se zaznamená na požadavkové listy nebo do výpočetního systému. Podobným způsobem se zaznamenají také informace o komplikacích při odběru spolu s identifikací odběrového pracovníka. Do laboratoří provádějících pažadavkové testy se odešlou správně označené zkumavky s příslušnými požadavkovými listy.

[zpět]

© 2006-2008 synlab laboratorní služby | All rights reserved! | Site engine by Andrej Ramašeuski